Co je to plavání miminek?

I když jsme zvyklí používat název "plavání" kojenců. Nejde vůbec o to naučit kojence plavat. U nejmenších dětí jde především o radostnou hru rodičů s dětmi ve vodě s využitím kladného vztahu k vodnímu prostředí, ve kterém se vyvíjelo v nitroděložním životě. Přesto však má kojenecké plavání velký význam pro pozdější výuku plaveckých způsobů. Ze všech předností, které kojenecké plavání má, je nejhodnotnější psychický a citový dopad tohoto zájmu na všechny členy rodiny.

S plaváním kojenců se dá začít ihned po zahojení pupečníku, v optimálním případě je to již třetí až čtvrtý den po návratu z porodnice. Pro dítě je voda naprosto přirozené prostředí, vždyť v ní strávilo většinou celých devět měsíců a až na výjimky miminka vnímají koupání pozitivně a radostně.

Při samotném plavání se u dětí zaměřuji na posilování břišních a zádových svalů, učím děti splývat na hladině nejprve s oporou, následně i bez ní a naučím děti pracovat s dechem tzv. "abecedou potápění". Při veškerých prvcích se naprosto řídím psychomotorickým vývojem dítěte a jeho individuální reakcí na jednotlivé prvky při plavání.

Dítě má z pohybu ve vodě v těsné blízkosti rodiče radost, těší se na něj. Rodiče to motivuje věnovat se dítěti více, než vyžaduje základní péče. Tím se lépe poznávají, získávají k sobě hlubší citové pouto a zájem o sebe.

Plavající děti jsou v porovnání s dětmi, které neplavou prokazatelně otužilejší - zdravější, lépe se vyvíjejí po psychomotorické stránce, jsou pohybově zdatnější, bystřejší, vnímavější, lépe jí i spí, trpí méně bolestmi bříška.